Poslední dubnovou sobotu jsme přivítali  těžkého soupeře z Letohradu, který měl prověřit, jak jsme se přes zimu připravovali. Od začátku nebylo na hřišti nikde místo a naši borci museli dávat rychle balon od nohy. Neměli tolik času jako jindy. I přesto jsme se dostali do hry a už v prvních patnácti minutách jsme si vytvořili 3 příležitosti, které pokud by jsme lépe řešili, tak jsme se mohli radovat. Hosté však  hrozili z rychlých brejků, ale ty naše obrana včas mařila. Soupeř se prosazoval v místech, kde jsme měli fyzicky méně vyspělé hráče. Do kabin jsme v poločase šli za bezbrankového stavu.  Do druhé poločasu jsme nstupovali s tím, že naše hra bude založená na trpělivosti, bojovnosti a morálce. Chtěli jsme zlomit zápas v náš prospěch. Kluci přidali na bojovnosti s se soupeřem si nic nedarovali. K vidění bylo spoustu soubojů. Vypracovali jsme si několik slibných příležitostí, které mohly skončit brankou. Dan Trojan měl gol na hlavě, ale  chyběla razance.  Soupeř měl také slibnou hlavičku a ta také skončila v rukavicích Jáchyma Štrbíka. Hrálo se do poslední minuty. Jak my jsme mohli vyhrát, tak i soupeř z dobrého rychlého brejku mohl také strhnout výhru na svoji stranu. Nakonec jsme se se soupeřem rozešli smírně 0:0.Pro oko diváka zajímavý duel, chybělo jen koření fotbalu- branky. Naše kluky přišli podpořit jak diváci, tak i dva marodi a na střídačce všichni fungovali jako správný tým.